Sobota na Königsmühle byla zahájena již v odpoledních hodinách procházkou po okolí. Počasí bylo sice poměrně chladné, ale slunečné, umožňovalo proto dobrý rozhled. Neúnavní chodci pak mohli pokračovat po hřebeni hor v doprovodu Evy a Franka Hommelových. Ti jim na několika zastávkách přečetli úryvky své knihy Den Wolken ganz nah, pojednávající o jejich putování nejen Krušnými horami.
V dějišti festivalu zahájila program místní rodačka Rosemarie Ernst, která zde část svého příběhu vyprávěla už při loňském ročníku. Letos tu již předčítala ze své nové knihy Cesta do mého dětství. Na popud Petra Mikšíčka do ní sepsala své paměti, včetně vzpomínek na kdysi obydlený Königův mlýn. Vyprávění paní Ernst se pokaždé setká s velkým úspěchem, letos tomu nebylo jinak.
V pozdním odpoledni přišli konečně na řadu výtvarníci. Zástup umělců a návštěvníků putoval od díla k dílu a se zájmem poslouchal nejen slova kurátorky Ivy Červnikové, ale také samotných tvůrců. K vidění byly řezbářské práce, malby, instalace všech možných druhů a materiálů, ale také například kůly zaražené do země, které tu u každého stavení vydržely od loňské akce.
U instalace básnířky Evy Kořánové přešla vernisáž volně do dalšího bodu programu, kterým bylo předčítání básní. O svou poezii, více či méně spjatou s přítomným místem, se krom Evy podělili Renata Bulvová, Ivan Pasadena, Milan Šedivý a také vzácný účastník festivalu, pan Václav Daněk. Stejně jako v loňském roce, i letos byla poezie v ruinách zaniklé osady hlubokým zážitkem.
Hudební večer zahájilo duo Tři otazníky, poté si s publikem zavtipkoval německý muzikant Pitti. Vrcholem nejen sobotního, ale i celého festivalového hudebního programu byl však koncert „landscape folkaře“ Petra Linharta. Jeho sólová tvorba, jejíž inspirace vyvěrá přímo ze sudetských osudů, měla ambice přítomné posluchače hluboce zasáhnout, a u mnohých se jí to skutečně podařilo.
Před první, a také poslední reprízou avantgardního představení souboru Do Nepaměti se odehrála další spontánní improvizace. Tu si tentokrát vzali na starost hudebnice Mamutího swingu a hudebníci Tří otazníků. Po druhém úspěšném odehrání divadelního představení měli pak všichni přítomní možnost nechat se uchvátit ohněm při lightshow Elišky Feilové a rozloučit se tak s velmi působivou sobotou v Königsmühle.
Ačkoli byl sobotní program festivalu z uměleckého hlediska jistě nejpůsobivější, rozhodně Vás zveme i na ten nedělní! Během toho se budete moci dozvědět řadu zajímavých informací, a na jeho závěr, provázeni melodií, společně oslavíme letošní vydařený ročník.
