Přestože první konkrétní floristické údaje z hřebenových partií Krušných hor pocházejí již z poloviny 19. století, není v nich obsažen žádný konkrétní údaj z chráněného území Horská louka. Různé místní vlastivědy (či jejich rukopisy), které byly připravovány a vydávány v 1. polovině 20. století buď již svým územním rozsahem k Horské louce nedosahují, nebo opět neobsahují žádné konkrétní údaje.
Až v polovině 60. let minulého století zaznamenali jedinečnost této lokality konzervátoři ochrany přírody Milan Jindra a Josef Lorber. Ochrana uvedené louky o rozloze 18,6 ha však byla vyhlášena až v roce 1994. Chráněná horská louka se nalézá na levém břehu potoka Černá voda, JJZ od bývalých samot Königův Mlýn (Königsmühle, Mlýn Podlesí), cca 1,5 km JJV–JV od obce Háj. Jedná se o mírně až silně podmáčenou louku, v centrální části zrašeliněnou, s mokřadem a vodním okem s celoročně volnou vodní hladinou. V jižní a západní části chráněného území je stanoviště sušší, mezofilní. Při severním okraji přírodní rezervace jsou dodnes patrny rozvalené zbytky tří hospodářských budov, starý zarostlý náhon a úvoz cesty. Další zbytky budov a vypuštěných rybníků jsou již mimo CHÚ.
Naučte se různé typy sázek
Jednou z prvních věcí, které budete chtít udělat, jakmile budete mít účet financovaný penězi, je seznámit se s různými typy sázek, které můžete uzavírat. První věc, kterou budete chtít udělat, je seznámit se s různými druhy sportů, na které můžete sázet. Jakmile to uděláte, budete se chtít dozvědět o různých typech sázek, které můžete v každém sportu uzavřít. Existují tři základní typy sázek, které můžete uzavřít při sázení na sport: přímé sázky, přednosti a upoutávky. website
V přírodní rezervaci Horská louka u Háje bylo zaznamenáno téměř 200 taxonů vyšších rostlin. Z tohoto počtu je 18 taxonů chráněných nebo ohrožených: Arnica montana (prha arnika), Botrychium lunaria (vratička měsíční), Carex pauciflora (ostřice chudokvětá), Crepis mollis subsp. hieracioides (škarda měkká čertkusolistá), Dactylorhiza fuchsii agg. (prstnatec Fuchsův), Dactylorhiza majalis (prstnatec májový), Drosera rotundifolia (rosnatka okrouhlolistá), Gymnadenia conopsea subsp. conopsea (pětiprstka žežulník pravá), Leucorchis albida (běloprstka bělavá), Luzula sudetica (bika sudetská), Pedicularis sylvatica (všivec lesní), Phyteuma nigrum (zvonečník černý), Pinguicula vulgaris (tučnice obecná), Potentilla palustris (zábělník bahenní), Scorzonera humilis (hadí mord nízký), Swertia perennis (kropenáč vytrvalý), Trifolium spadiceum (jetel kaštanový) a Valeriana dioica (kozlík dvoudomý).
Asi před 30 lety jsem poprvé vyrazil do oblasti v okolí Königova Mlýna. Hodinu a půl vlakem z Chomutova do Českých Hamrů a pak cca 4 km pěšky proti proudu potoka Černá voda, přes samotu „Drátovna“ (Drathmühle). Monumentální zbytky starých stavení mě ohromily (v roce 1930 zde bylo zaznamenáno 5 domů se 44 stálými obyvateli). Vysoké zdi s okny beze skel, vchody bez dveří, silueta náhonu a obrys rybníka. Všude bylo ještě vidět a cítit přítomnost původních obyvatel, jejich práce a cit, s jakým přistupovali k okolní krajině. Byli to právě oni, kteří svou činnosti dali vzniknout této jedinečné lokalitě. Vyklučení lesa, pravidelná pastva, sečení, snad i regulace vodního toku.
Nezapomenutelný je pohled na úvozovou cestu ke Königovu Mlýnu z obce Háj. Kolik zde asi muselo projet vozů, než se v této tvrdé krajině vytvořil i více než 2 m hluboký úvoz? Fascinovala mě opuštěnost zdejších lidí v zimních měsících, kdy po sněhových vánicích zůstávali odříznuti od okolního světa. V dnešní době mobilních telefonů, terénních automobilů a sněžných skútrů nepředstavitelné. V té době ale bylo takových samot po Krušných horách více, mnoho. A lidé zde žili rádi, protože zde měli svůj domov, který milovali.
Zbytky stavení by se v současné době určitě neměly bourat. Naopak zachovalé zdi by se měly zakonzervovat, reliéf starého náhonu, úvozové cesty a rybníka zvýraznit. Domnívám se, že tyto samoty by mohly být vyhlášeny jako kulturní památka, nebo spíš kulturně-přírodní památka. Určitě by zde měla být umístěna nějaká vysvětlující tabule s podrobnější informací o založení, vývoji, obyvatelích … U stavení mimo přírodní rezervaci by snad mohla být umístěna i živá ukázka rostlin, které přišly do Krušných hor s původními obyvateli a byly zde v okolí chalup pěstovány pro užitek i potěchu, vzpomínku (oměj, čechřice vonná, večernice vonná, všedobr horní, sléz pižmový, jirnice modrá …).
Čestmír Ondráček, 28. 8. 2013
