Mezi hájským kopcem a silnicí č.223 (die Mautstrasse) se nachází zaniklá osada Königův mlýn (Königsmühle), která kdysi čítala sedm domů. Zhruba jeden a půl kilometru dlouhou cestu z Háje krášlí sukovité jeřabiny a nesčetné kopečky borůvčí. Téměř tři metry hluboký úvoz a cvrlikání ptáků navozují tajemnou atmosféru, když se objeví první ruiny. Jaký osud stihl 53 bývalých obyvatel těchto domů a co po nich zbylo?
Königův mlýn spadal pod obec Háj v okrese Chomutov (Komotau). Místo bylo kvůli postupnému vystěhování obyvatel vymazáno z map. Zatímco v roce 1860 čítal Königův mlýn 53 obyvatel v sedmi domech, během následujícího desetiletí klesl jejich počet obyvatel o sedm, tedy na 46, přičemž ale přibyl jeden nový dům. Historické informace jsou však jak z dřívějších tak i z nedávných dob kusé.
Díky pátrání mezi staršími obyvateli Háje se zjistilo následující:
U pěti domů se jedná o domy obytné a to rodiny Fohrmann, rodiny Siegel, rodiny Giebert, rodiny Pöschl a rodiny Siegel. Zbylé dva domy, byly patrně mlýny. Zde se obilí, které se vozilo po obchodní cestě (proto také die Mautstrasse = silnice s mýtem) z Čech do Saska, mlelo a pytlovalo. K jednomu mlýnu patřil také malý rybník s hrází, kde se voda shromažďovala. Při pozorném pohledu je ještě dnes rozpoznatelný. Posledním majitelem tohoto mlýna byl předek hospodského z Klínovce. Do dnešních dnů zachovaný vchod do sklepa tohoto bývalého mlýna používali obyvatelé pěti domů během druhé světové války jako úkryt při leteckých náletech.
„Ano. Byl to konec světa. Hlavně v zimě. Lidé byli úplně odříznutí od světa“ říká rodačka z Königsmühle, paní Rosemarie Ernst, která letos vydala knihu vzpomínek na toto místo (z rozhovorů s P. Mikšíčkem a W. Wittenberg). Jeden z domů v Königsmühle patřil jejím prarodičům z otcovy strany. Za velikého strádání ho dědeček paní Ernst jako mladý postavil pro svoji rodinu na základech staré ruiny. Narodili se tu jeho tři synové a vyrůstali tam.
Příjezdová cesta k malé osadě, která přichází ve směru od Háje, byla zhruba 1,5 km dlouhá rokle. Už po staletí tudy procházela stará obchodní stezka. Jezdily po ní těžké koňské povozy, vozilo se obilí, ruda, dřevo a další těžké náklady z Čech do Saska. Tak byla cesta po léta stlačována hlouběji a hlouběji do půdy a místy teď dosahuje hloubka až ke třem metrům.
Dnes je toto místo označováno jako ‚zaniklá obec‘, což reprezentuje soubor procesů, které v intravilánu a extravilánu obce nastaly po odsunu Němců v letech 1945 a 1946. Když byli na podzim 1946 obyvatelé Königova mlýnu vyhoštěni, využili zbylí lidé z Háje jejich domy jako zdroj stavebního materiálu. Střechy, balkony, okna a dveře – to vše zmizelo a osada tak zanikla. Dnes jsou domy, které stále ještě vypovídají o chudobě svých někdejších obyvatel, pouhými ruinami.
Stavby byly tedy postupně pobourány, cesty přestaly být udržovány, louky a pole taktéž. Do údolí se postupně začala vracet příroda. Sukcese se zde, díky vysoké nadmořské výšce a krátkému vegetačnímu období, uskutečňuje velmi pomalu a tak oproti většině zaniklých obcí není centrum osady utopeno v džungli náletových dřevin.
Tato lokalita je v prvé řadě památkou na doby likvidace sídel z 50. let 20. století. V té době zaniklo na 3000 obcí, částí obcí a samot. V celém česko-německém pohraničí zatím nevzniklo žádné vzpomínkové místo, památník zaniklých obcí přímo ve svém původním místě. Většina lokalit je k tomu nevhodná. Z budov buď nezůstalo vůbec nic stát, nebo je celý intravilán sídla pohlcen hustou náletovou zelení, která zcela vůbec neláká k prohlídce. V případě Königova mlýna se spojuje soubor cenných historických budov, otevřený a průchodný terén a estetický zážitek z okolní krajiny.
Je více než pravděpodobné, že pokud nedojde ke konzervaci staveb, samotná lokalita do 20 let zanikne. Nejedná se tedy jen o divoké přírodě blízké údolí, ale také o zachovalou ukázku zaniklého sídla v horském údolí. Samotná bývalá osada představuje jedinečnou lokalitu, kde dochází k průniku krajinných, historických a přírodních hodnot. Na okolních loukách nalezneme také památky na dobu rozvoje hornictví v Krušnohoří.
V případě Königova mlýna se jedná tedy spíše o genius loci než o klasické památkové hodnoty – není zde zachován větší počet významně historicky cenných konstrukcí, zařízení, zcela chybí interiéry, zachovány jsou pouze fragmenty uměleckořemeslných prvků atd. V tomto případě je nutné asi konstatovat, že ochrana přírody má mnohem jasnější předměty ochrany než památková péče. To jasně deklarují už tím, že zde mají jeden z nejvyšších stupňů možné ochrany. V souvislosti s tím, lze zde vyloučit nějaké větší developerské a jiné projekty, což je významné plus již z důvodů blízké rekreačně frekventované lokality.
Budoucnost Königova mlýna vidíme v upozorňování na tuto kulturní lokalitu prostřednictvím nejrůznějších setkání, jako je právě Königsmühle 2013. Pracujeme také na jejím znovu zařazení a zakreslení do oficiálních map, snažíme se propojit toto místo turistickou značkou a opatřit ho informační cedulí s kulturně-historickými konotacemi.
Zdejší neopakovatelnou krajinu zachytil například nejznámější malíř Krušnohoří Gustav Zindel.
Vzpomínkovou knihu, psanou v němčině rodačkou z Königova mlýna – paní Rosemarie Ernst, si lze objednat na: info@königsmühle.cz.
Historické i současné fotografie a pohledy jsou k dispozici na této internetové adrese: http://www.zanikleobce.cz/index.php?lang=d&obec=4047.
