Königsmühle land and art setkání

Téma mám jasné: jsou to lidé v krajině, krajina v lidech. Mění se forma: knihy, výstavy, weby, filmy, landartové instalace. Chuť zkusit všechno a objevit v těchto formách dveře do další dimenze tvorby. Minulý rok jsem spíše organizoval a natáčel Königsmühle a nestihl jinak tvořit. Proto bych rád instaloval model Přírůstky, který dělám společně s Josefem Beerem. Dále bych rád dokončil rozpracovaný námět Vyvrásnění historie. V hlavě mám i koncept landartového malování, vytvořený společně s Klárou Syrůčkovou.

V rámci doprovodného programu budu předčítat z krušnoknih, prezentovat nový klip a připravovaný film o Marzebile (společně s Janou Šteflíčkovou), promítat dokument o Königsmühle 2012, krušnohorské díly Vzduchoplavce Kráčmery a vést fotokvíz pro (ne)znalce Krušnohoří. 2012 / Vnoření, vyvrásnění historie

2012 / Vnoření, vyvrásnění historie

Spojte příjemné s užitečným a potěšte své tělo i duši jógovým protažením pod vedením zkušené jogínky a tanečnice Ivany Toušové. Ivana si pro vás v rámci letošních workshopů nachystala lekce jógy pro všechny – určené dospělým, ale myslela i na děti. Ivana je od dětství celým svým srdcem umělec a milovník pohybu, což ji již v útlém věku přivedlo ke studiu Taneční konzervatoře v Bratislavě. Po ukončení studia působila několik let ve SND. Následné účinkování v Laterně Magice a následně Baletu P.Šmoka ji už natrvalo usadilo v ČR, konkrétně v Klášterci nad Ohří, kde otevřela Baletní školu pro děti a Yoga – studio. Ivana se snaží dostat do podvědomí lidí fakt, že péče o vlastní tělo a duši je nesmírně důležitá a v dnešní době bohužel velice podceňovaná. 

Zdravotní stav dospělých ani dětí není díky nedostatku pohybu vůbec uspokojivý, proto je důležité tyto aktivity rozvíjet bez rozdílu věku. Aktivity, které budou ovlivňovat nejen fyzický, ale i duševní stav a též budou tou nejlepší prevencí proti celé řadě nemocí. Mimo pravidelných kurzů a lekcí v Soukromé baletní škole a Yoga studiu pořádá po celý rok také nejrůznější akce jak pro děti tak pro dospělé, (jógové víkendy s různým zaměřením, semináře, letní taneční tábory a speciální lekce) aby motivovala a přiměla k zamyšlení se nad lepším přístupem k sobě samému co možná největší okruh lidí všech věkových kategorií.

„Každý člověk, který se díky mé práci nad sebou třeba jen zamyslí, je pro mne obrovskou radostí a neocenitelným poděkováním za mou snahu,“ dodává Ivana. Snaží se proto neustále vzdělávat a získávat nové vědomosti a zkušenosti v oblasti jógy. „Je to cesta která nekončí, pořád je kam jít dál, objevovat nové směry, upevňovat svou vůli a posouvat se dál“. A to ji baví a fascinuje.

I letos se můžete těšit na jedinečné umění jednoho z předních představitelů české stonebalancing scény,  Rudu Waypu Nováka. Ruda pochází z Trutnova a vytváří nejen úchvatné viklany. V sobotu i v neděli dopoledne se můžete toto kouzlo naučit i vy. Inspiraci  hledejte na kamenne-skulptury.webnode.cz

Do tajů land artu nás zasvětí krajinný umělec, propagátor stone balancingu a člen umělecké skupiny Zkamenělí, Jan Macek. Jan pochází z Trutnova, kde žije a tvoří. Na krajinném umění jej fascinuje krátká životnost děl, která mu pomáhá přijmout pomíjivost všedního života. Jeho umění je tzv. site specific, což znamená, že pracuje bez nástrojů a pouze s materiály nalezenými na místě. Navazuje tím na prehistorické umění prvních lidí, kteří si vyráběli jak nástroje tak barvy z přírodních materiálů. Za malířské plátno tomuto fascinujícímu umělci slouží podkrkonošská krajina, která mu je ateliérem a zároveň galerií.

Harfičky, kantele, ticho – to vše přinese Kateřina Zochová do dějiště LandArt setkání v Königsmühle.

Kateřina je absolventka AVU v Praze a pochází z Račetic u Kadaně. Na festivalu povede workshopy ve hře na malé harfičky – kantele, které sama vyrábí. V audiovizuální tvorbě se věnuje propojení obrazu a zvuku – zejména pomocí motivů z mytologie, pohádek a lidové slovesnosti. Věnuje se výrobě hudebních nástrojů kantele a terapeutické masáži zvukem na rezonančním lehátku. Hraje na harfu a zpívá.

Až dvacet z vás si s ní může zahrát na pentatonicky naladěné kantele, takže nikdo nemůže hrát falešně a zní to skvěle 🙂 V sobotu večer zahraje se svou kapelou OVER OCEAN koncert, kde se snoubí elektronika s harfou a zavzpomíná na přísečnické harfenictví. Katka má ale mnohem větší záběr a popovídat si s ní můžete o výtvarném umění a také o tichu.

https://drive.google.com/open?id=0Byodgiy4YYAQalJlVEs3Q3MzR3Nja3ptS3F6aGg1dE1iZHI4

The BladderStones je blues crossoverové power trio, které hledá tradici a osobní příběh bluesové hudby v současnosti. V roce 2014 vydali CD Bored of Love, v roce 2015 zvítězili v mezinárodní bluesové soutěži Blues aperitiv a do roku 2016 vstupují s novým hráčem na bicí. V roce 2016 získali ocenění Bluesovej ankety 2016 „Nejlepší počin na české bluesové scéně v roce 2015“, kterou uděluje BLUESMUSIC.SK, člen Evropské bluesové unie „European Blues Union“ a světové nadace „The Blues Foundation“. V roce 2017 vydává druhé autorské album Without Cover u labelu Indies Happy Trails.

Když chcete maximální svobodu, ale zároveň i interakci a milujete zvuk kapely (a chcete se vejít do osobního auta), pak hrajete v triu. Pokud hudbu berete víc srdcem než rozumem, skončíte u blues. Na tom stojí The Bladderstones: kapela, která vychází z blues, aby se do něj zase vrátila.

https://www.youtube.com/watch?v=RIA0KW8msYA

CHEBSKÉ DIVADLO BUDE OPĚT NA FESTIVALU V KÖNIGSMÜHLE
Jako pravidelní účastníci festivalu hrají chebáci letos v sobotu 24. srpna od 17 hodin pohádku Strach má velké oči. Baba Magi bude vařit své čarodějné polévky přímo v ruinách zaniklé vesnice – to nesmíte propásnout!

https://www.divadlocheb.cz/divadlo/strach-ma-velke-oci/

MAJEROVY BRZDOVÉ TABULKY ZAHRAJÍ V PÁTEK 23. 8. 2019 OD 19:00

Nezaměnitelný zvuk a pocit, hudba v krajině a krajina v hudbě, půlnoční úplněk a skály vyprahlé poledním sluncem, ranní mlha a první večerní hvězda, lidé na cestě a neviditelné bytosti lesa, písně zdánlivě zaniklého starého světa. 
Poznáte nás podle saxofonu, mandocella, violoncella, bezpražcové baskytary a především podle nezaměnitelného altu Andrey Landovské.

Celý přípravný týden a samozřejmě i na víkend bude v Králově mlýně pracovat jeden z největších srdcařů – sochař Milan Bezaniuk. Doufáme, že si vzpomene na rodnou krušnou hroudu a utrhne se ze svých úžasných zakázek. Staví sochy z písku, vyřezává celou loď ze dřeva…

Každopádně Milan dělá po malé údolíčko v Krušných horách spoustu práce a moc se na něj těšíme a na to, co vymyslí.

Milan je narozen 24.9.1972 v Chomutove.
Stredni odborne uciliste hutnicke ukoncene maturitou.

Do dnes pusobim prevazne v Chomutove. Od detstvi jsem rad kreslil a maloval. Navstevoval kratce Lidovou skolu umeni u Akademickeho malire Kamila Sopka a dale se rozvijel spise sam. Mam to tak v sobe dane,rad pozoruji a rad se k vytvarnemu pocinu propracuji sam. K rezbarstvi jsem se dostal nahodou a vlastne omylem. Kamarad co vlastni truhlarnu jednou ukazal na stenu restaurace kde visela jedna ma kresba a rekl,ze jestli je to ma prace,tak at se u nej stavim,ze mi da praci. Druhy den prede me polozil kus dubu at mu vyrezu na zkousku ruzi. S udivem jsem rekl,ze to neumim,ze ukazoval na moji kresbu. Jenze vedle me kresby visel jeste vyrezavany relief selskych motivu. Tak at to zkusim,kdyz uz tam jsem. A dostal jsem tu zakazku. Vyrezavana vrata. Uz je to dvacet let a vydrzelo mi to do dnes a snad nastalo.od rezby jsem plynule presel k drevosochani,inspirovany lidmi,kteri se kolem me pohybovali diky drevotvorbe.2. Nepracuji jen se drevemikdyz prace s nim me maplnuje nejvice. Jeho hmota,kresba,vune,tajemstvi co se ve dreve muze skryvat a tim nas smerovat i ne puvodnim planum. Pracuji i s kamenem a nekolik let se rad potkavam s kemarady na sochach z pisku. Jednou rocne si zkusim i tzv. Landart. Kresbe se venuji stale. Ilustroval jsem i par knih meho kamarada.3.Pracuji prevazne na zakazku,nebo v ramci socharskych sympoziich ci ukazkam remesla a tvorby. Pro sebe si delam osobni,emocni,citove veci. Spise abstrakce.4.K lipe ve Stribrne Lhote jsem se dostal oslove p.Jerabka. Nekolik let tvorim v okoli Mnisku.5. Na miste jsem tvoril z duvodu prozitku a pocitu. Strom tam vyrostl,padl a dale mu tam patri sve misto,navic tema hodne tomuto mistu u krize. Mam atelier,ale vetsinou cestuji na mista,kde bude socha stat. To je pro me dulezite,snoubit a szivat se s prostorem a mistem umisteni. Ano mam radeji rozmernejsi dila do prostoru. Delam samozrejme i mensi intrerierova dilka.6. Ano jsou ma dila prodejna,ikdyz k nekterym mam velkou citovou vazbu. Nekolik vystav jsem mel,ale v tomto smeru se zatim trosku hledam a zacinam.7.Ceho si nejvice cenim,je tezka otazka. Cenim si del co jdou ryze ze me,ty osobni

Od středy tvoří v Králově mlýně Hana Vyoralová. Hana má nejraději přírodu, ticho a klid. Tvoří pod značkou Leporello převážně z papíru. Její práci si můžete prohlédnout na jejích stránkách www.leporello.cz.

Její labyrint a meditaci si můžete ozkoušet od sobotního odpoledne po Landartové procházce. Ta začíná v 15:00, v sobotu 24. 8.

Jak sama píše: „V Krušných Horách jsem strávila před lety nezapomenutelné tři měsíce a od té doby se sem každoročně ráda vracím. Během loňského náhodného
setkání v Königsmühle jsem byla pozvána na letošní ročník Land & Art. Celý rok jsem hledala téma, až jsem našla klíč v jediném slově: Labyrint. Podobně jako mandaly slouží labyrinty od pradávna k jednoduché aktivní meditaci. Věřím, že magické údolí jeho energii jen znásobí.“

Hudba ze srdce

Vojta je multiinstrumentalista, který zvládá hrát i na tři nástroje najednou. Využívá „live looping“ k prohloubení a zesílení zážitku, kdy spojuje a míchá smyčky houslí, beat boxu, didgeridoo, bouzouki, bansuri flétny a perkusí.

Jeho hudba je cesta, volně plynoucí psychedelická fúze s motivy tradiční Irské muziky a prvky a rytmy hudby domorodých kmenů ze tří různých kontinentů.

Pro Vojtu je hudba prostorem, kde se může hluboce propojit a komunikovat jak sám se sebou tak i s ostatními a s místy, kde se bariéry času a úsudku prolínají.

Vřava napnutých lan hudby, beaty kladenských uhelných strojů a melodie, které zní dlouho vzadu v hlavě. Zrní jsou stopaři nových postupů, spojují železitou pevnost se zvučným dřevem a uhýbají tomu, co by se mělo.
V posledních letech se Zrní pohybuje v meziprostoru alternativy a popkultury, volí svou cestu a víří zcela vlastní prostředí. Kombinaci elektroniky a písničkářství vede autenticita a hra se zvukem i vlastními možnostmi. Ve své hudbě jdou vstříc tomu, co jednoduše v člověku je.
Čtyři Honzové a jeden Ondřej spolu hrají už od roku 2001. Mezitím poslali Hrdinu počítačové hry do světa, Následovali kojota, složili Soundtrack ke konci světa a důvěrně popsali Jiskřící, co nevymyslíš. Někde tam polétává i cena Anděl za objev roku 2012, nominace na dalšíAnděly v roce 2014 (kapela roku, klip roku a žánrová cena Alternativní hudba) a k němu dalších nebo mohutný koncert po Björk na Colours od Ostrava v roce 2017.
Vedle hraní na velkých festivalech a ve velkokapacitních sálech se jali objevovat nová,
neprotřelá místa a odhlučnili svůj koncert na komorní podobu, kterou nazvali Černá hodinka a půl. Koncert se tak koná přímo mezi návštěvníky, lampami a svíčkami.
Není mnoho kapel, které by tolik překvapovaly, jako právě Zrní. Intimitu a pokoru z desek dokáží na koncertech přetavit v obrovskou energii, kde se jde na dřeň hudebního i osobního zážitku. Hýbou hranami i niterními pocity, vzývají k tanci i pozornému poslechu. Právě proto jsou stále vyhledáváni i novým publikem, jejich koncerty jsou často událostí v širokém okolí.
Jejich poslední deska Jiskřící a na ni navazující EP Spící vznikla ve spolupráci s
producentem Onřejem Ježkem (Jamor studio) a Jonatánem Pastirčákem (Pjoni). Pojímá
mnohem více elektroniky, efektů, ale i umocněných emocí a propracovaného zvuku.
Tématem desky je krize jako pozitivní prvek života. Koncentrované smysly a jiskra mezi
skalnatými útvary.
Zrní proplouvají žánry, posouvají se a zrají. Stali se tak sebevědomým a jasným bodem
české hudební scény.

Sobotní večer vyvrcholí koncertem talentované kapely Martin Jáchym & The Common Sense z Chomutova. Je to čtyřčlenná kapela sestavená kolem osobnosti hudebníka a textaře Martina Jáchyma. Martin se dlouhodobě věnuje hře na kytaru, zpěvu a v současnosti také pianu. Mezi nejaktuálnější písně patří singl GHOST, který je obohacen o působivé video. V muzice MJ&CS je možno zaslechnout prvky blues, rocku, soulu a dalších žánrů. Tvorba kapely stejně jako jako živá vystoupení stávají se pestrým zážitkem.

Pepek a Námořník: Dva chlapi, šest kytar… Věnují se výhradně vlastní tvorbě, s texty v češtině i v angličtině. Oscilují na pomezí alternativy, rocku a folku a vyjma kytar hrají i na neobvyklé hudební nástroje, např. na bassmandolu. V roce 2018 vydali své zatím poslední album „Mokro a tři stupně“, z něhož budou převážně čerpat během svého vystoupení. V České republice odehráli přes 300 koncertů, hráli v klubech v Holandsku, Německu, účinkovali na festivalu Banát v Rumunsku a rádi se vracejí koncertovat na Slovensko. Dále vystoupili například v pověstném rakouském klubu Nachtasyl ve Vídni.

Jmenuji se Petr Šušor a narodil jsem se v Praze. Rytmy mě provází celý život. Bubnovat jsem začínal v indiánském oddíle, potom zpíval v punkové kapele. O ethno muziku jsem se začal zajímat během práce s rizikovou mládeží a dětmi (později i s vlastními). Během cest na Sibiř a do Mongolska jsem se nadchl pro hudbu přírodních národů, ze které jsem čerpal při tvorbě pro kapelu Malá bílá vrána a jiné projekty a inspiruje mne dodnes.

Po jednom koncertu roku 2005 mě oslovil Erik Onoda (muzikant skupiny Hakka Muggies) s nabídkou podílet se na vzniku nadačního fondu The Music Fundation, který si dával za úkol šíření aktivního provozování hudby, a to zejména prostřednictvím Drum Circles.  Tuto metodu přivezl Jindra Střelka z USA a celý projekt vznikal za velké podpory firmy REMO a jejích facilitátorů.

Začátky byly plné nadšení a zároveň byla obtížná popularizace projektu. Hodně lidí si spojuje bubnování s konkrétními představami – hippíci v parku, domorodci u ohně, šamanské bubnování atp. My jsme chtěli ukázat veřejnosti, že rytmus má každý v sobě a může bubnovat bez ohledu na vnější okolnosti. Od té doby jsem bubnoval s opravdu rozmanitými skupinami – s dětmi ve školkách, ve školách, na oslavách narozenin, festivalech, ale i na velkých firemních akcích.

Stále zkouším nové formy, např. spojení s melodickými nástroji, zpěvem a podobně.

V roce 2010 jsem se stal Certifikovaným Drum Circle facilitatorem na UK Playshopu ve Skotsku, který vedl zakladatel metody Drum Circle Arthur Hull. Tady jsem se setkal se skvělými facilitátory z celého světa a načerpal mnoho nových inspirací a technických zkušeností.

Zároveň se snažím rozvíjet vlastní cestu a mým největším cílem je umožnit lidem, aby si zažili svět hudební svobody. Tak se těšte. já se těším!